Opoziční média předpokládají, že krok polského parlamentu může vést ke zhoršení vztahů s východním sousedem, jakkoli přijatá rezoluce v narážce na ruskou anexi Krymu a povstání separatistů na Donbasu „vyjadřuje solidaritu s Ukrajinou bojující s vnější agresí o územní celistvost“. Připomíná také „odvetné akce“ Poláků na Volyni s vypalováním ukrajinských vesnic a zabíjením civilistů a vybízí k usmíření ve jménu budoucnosti obou národů.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci na twitteru vyjádřil nad výsledkem hlasování lítost. „Mnozí ho budou chtít zneužít k politickým spekulacím. Musíme se vrátit k odkazu (papeže) Jana Pavla II. - odpouštíme a prosíme o odpuštění. Jen společné kroky mohou vést ke křesťanskému smíření a sjednocení, jen společně můžeme vyjasnit všechna fakta tragických stránek společných dějin,“ napsal Porošenko.
Polská rezoluce měla být přijata již na výročí začátku takzvaného volyňského masakru 11. července, ale byla odložena vzhledem k návštěvě Porošenka. Ten se ve Varšavě zúčastnil summitu NATO a také položil květy k pomníku polským obětem.
Genocida, či etnické čistky charakteru genocidy?
Sejm usnesením vzdal úctu „všem občanům republiky, bestiálně zavražděným ukrajinskými nacionalisty“, a stanovil, že 11. červenec bude památným dnem obětí této genocidy.
Český MalínTragédie české vesnice na Volyni |
„V důsledku genocidy spáchané v letech 1943 až 1945 ukrajinskými nacionalisty bylo zavražděno více než 100 000 občanů, hlavně rolníků,“ praví se v usnesení. Sejm dodal, že tyto masové vraždy až dosud nebyly nazývány genocidou, jak si žádá historická pravda.
V předchozích letech Sejm při této příležitosti používal výraz „etnické čistky charakteru genocidy“. Po loňských volbách však sněmovnu ovládla konzervativní strana Právo a spravedlnosti (PiS), jejíž lídr Jaroslaw Kaczyński požaduje označovat volyňský masakr za genocidu.
„Nikdy nesmíme zapomenout na tento zločin spáchaný na Polácích, žádný takový zločin nesmí být zapomenut, relativizován nebo označen jinak než jako genocida,“ řekl Kaczyński, když položil květiny u památníku obětem u příležitosti 73. výročí těchto událostí.
Poláci tehdy na druhé straně také zabili řadu Ukrajinců. Odhady se pohybují od několika tisíc až po 20 000 ukrajinských obětí.