Chmelnického povstání

, kozácko-nevolnické povstání na Ukrajině v pol. 17. stol.; největší kozácká revolta v polsko-litevském státě, významná součást polského a zejména ukrajinského historického vědomí. Vypuklo 1648 jako reakce na snahy polsko-litevských magnátů omezit autonomii kozáků; do čela se postavil šlechtic a kozácký hetman B. Chmelnickij; na jaře 1648 zahájil ozbrojené akce, které vyvolaly široké lidové povstání. 1649 byla uzavřena zborovská dohoda, v níž byl B. Chmelnickij uznán hetmanem. 1651 vyústily přetrvávající rozpory do nové války. Po polském vítězství u Berestečka se vojenská autonomie bělocerkevským mírem (1651) omezila jen na kyjevské vojvodství. 1654 se do nové války zapojilo proti Polsku i Rusko. 1654 kozácká rada v Perejaslavi rozhodla o připojení Ukrajiny k Rusku. Snaha Ivana Vyhovského, který se po Chmelnického smrti (1657) stal kozáckým hetmanem, o přeměnu Ukrajiny v „Ruské knížectví“ jako třetí subjekt dosavadní polsko-litevské unie nenašla na Ukrajině potřebnou podporu.